Vysoké Tatry - Rysy 2023

1.-2.10.2023

Zpět na rok 2023.

Neděle 1.10.2023

Vyrážíme ve tři ráno z Popovce. Složení výpravy, já, Hedvika,Tomík, Luky a Láďa soused od rodičů.V Mýtě tankujeme a frčíme před Jablůnkov do Žiliny a až na Štrbské pleso, tam jedeme o kousek dá na východ a parkujeme u železniční tratě. Přijeli jsme tam asi kolem 8:30. Přezujem, pobalíme a frčíme po asfaltce směrem na Popradské pleso. Tak uhýbáme a bereme to kolem symbolického cintorýnu. Pak kolem Popradského plesa k občerstvení, kde si dáme sváču a odskakujeme na WC. Balíme věci a jdeme dál, na rozcestí, kam vede cesta na Rysy. Když jsme k němu došli, tak jsem cítil, že mám něco s botou - upadla mi celá podrážka. Jsem si říkal, že to není možné? Ale držela jen za špičku, říkám si že snad to s dím dojdu na vrchol a zpět. Netrvalo dlouho, ušel jsem asi 20 metrů a upadla na druhé botě taky podrážka. Tak jsem je hodil Tomíkoj do batohu a doufal, že boty vydrží. Na tom rozcestí je budka s věcmi co se můžou vynést na chatu Rysy a člověk dostaně za to teplý čaj. Ale zrovnatam nic nebylo, jen bokem plynová bomba. Tak jsem chvíli přemýšlel zda ji vezmeme nebo ne? Nakonec ji bereme. Přikšíroval jsem si ji ze předu k batohu - pak co nevýš aby mi nepřekážela. Celkem to šlo, ale Láďa že mi pomůže tak jsem mu ji pak dal a střídali jsme se. V půlce cesty nás předcházel borec a pomohl nám kus vynést a hodil si ji za krk. To bylo lepší řešení - to měl pravdu. Příroda a cesta byla krásná. Pak jsem zase kus nesl já a Láďa to donesl pod řetězy. Na ty jsem si to zase připnul na batoh ze předu abych mohl používat ruce a vytáhl jsem to nad řetězy. Nad nimi jsem si to dal zase za krk. U znaku svobodného království Rysy jsem dal lahev Láďoj a te to donesl až na chatu. Slibili nám za to pivko - to jsme si každý pak dali zdarma (jinak bylo za 5eur). Na chatu jsme došli před půl druhou. Hedvika došla chvilku za námi. Dali jsme si svačinku a nějaké to pití a ubytovali jsme se. Za to, že jedno místo na spaní bylo na zemi, jsme si vybrali jedno pití zadrma (Lukáš si dal horkou čokoládu). Super je tam na chatě WC, je to od chaty asi 130m po šutrech, odpoledne tam byla také fronta, která se dá zkrátit na houpající se lavičce. Jak jsme vegetili na chatě tak jsme pak vyrazili ven a že půjdeme na vrchol Rysy. Počasí bylo oblačné, ale mhly se mezi skálama objevila a za minutu bylo zase jasno. Šlapali jsme i když děti trochu frflali. A hurám byli jsme na nejvyšším vrcholu Polska - Rysy. Tam jsme si dali velké broskve, které jsem táhnul. Pak jsme si skošili s Lukáškem ještě na slovesnký vrchol Rysy a pak jsme frčeli dolů do chaty. Dali jsme si postupně večeři a já asi dvě pivka. V ceně ubytování byla večeře a místo polévky nápoj zdarma a pak samozřejmě snídaně. Tak já si dal pivko k s večeří a pak pivko za to vynešení lahve. Cena byla 50Eur na osobu s tou večeří a snídaní. Tomík si dal smažák, Lukáš sladké knedlíky, Hedvika smažák. Brzy se stmívalo a po 18 hodině na chatě rozdali na všechny stoly petrolejky - děti to moc neznali, ale poznali. Jak jsme byli unaveni a i to šero nás motivovalo, že jsme šli brzy spát - asi kolem osmé večer. V noci někdo trochu chrápal, ale celkem to šlo. Na pokoji nás spalo 24.

Pondělí 2.10.2023

Ráno jsme celkem brzy vstávali asi 6:45. Lidé na pokoji se postupně probouzeli a zašli balit. My pak také. Šli jsme dolů na rautovou snídani - byla super, Čajíček, vajíčka atd. Nikam jsme nespěchali a tak jsme snídali pomalu. Pak jsme si zabalili věci, odskočili na WC a vyrazil kolem 9 hodiny dolů. Ráno malinko mžilo, ale bylo to jen z těch mraků, co tu prolétali, ale vítr to hned rozehnal a když jsme šli, tak už ani nekáplo. Když jsme vyrazili tak bylo pocitově zima, ale člověk se cestou zahřál a jak jsme klesali tak i teplota stoupala. Šlapali jsme přes řetězy dolů a cesta v klidu obýhala. Dole u Popradského plesa jsme to nevzali zpět po asfaltce, ale šli jsme po zelené turistícké přes Štrbské pleso a přes něj pak po asfaltce na parkoviště, kde jsme měli auto. Už jsme byli všichni takový utahaní. K autu jsme došli ve 13:40, přestrojili se a přezuli. Mé boty bez podrážek vydrželi, ale už jsou na odpis. ale šlo se v nich chůř - přeci jen klouzali, ale jak jsou tvrdé tak to jinak šlo. Nasedli jsme do auta a dali si svačinku a frčeli na dálnici a domů. Ostatní vytuhli a chrněli, jen Láďa mě občas hlídal. Stavili jsme se v Olomouci na jídle a frčeli na Popovec, kde jsme vysadili Láďu a chvilku pokecali a pak frčeli domů. Dojeli jsme před 21 hodinou.

Závěr

Počasí vyšlu krásně i když bylo oblačno, tak to hned vítr rozfoukával. Bylo celkem teplo a myslím, že jsme si to vše nádherně užili a zdolali nevyšší vrchol Polska - Rysy (2499 m.n.m. polská strana a 2501 m.n.m. slovenská strana). Také jsme nocovali na krásné nejvýše položené chatě v Tatrách na chatě pod Rysmi 2250 m.n.m.