Pramen Labe
10.8.2019
Zpět na rok 2019.
Zpět na hlavní stránku.
Sobota
Naplánoval jsem výlet do míst, kde jsem to neměl moc prochozené a kde jsem byl jen částečně v zimě, když vše bylo pod sněhem.
V sobotu ráno jsme si přivstali a vyrazili celá rodinka a i sousedka Eliška. Dojeli jsme až na Horní Mísečky na parkoviště. Počasí hlásilo,
že má pršet, ale zatím se jen honily mraky tak jsme vyrazili - aspoň tak bude méně lidí. Kousek od startu tam byli stánky, že se zde pořádá
pochod "Na horu nahoru". Jenže jak hlásili nic moc počasí tak tam skoro nikdo nebyl. Vyrazili jsme po žluté turistické stezce i když byla v rekonstrukci
a byl tam zákaz vstupu. Ale sobota tak se nemakalo. Došli jsme až k Vrbatově chatě a pak na Vrbatovo návrší. Tam se mraky přelévali jak o život. Nic nebylo vidět
a za 10 vteřin se to vše zase roztáhlo do krásného výhledu a zase naopak.
Stánky pochodu Na horu nahoru.
Lukáš cestou na horu.
Kluci u Vrbatovy chaty.
Mraky se tam přelívali - výhled z Vrbatova návrší na Labský důl.
Památník na Vrbatově návrší.
Naše cesta dál nás vedla po žluté až k přístřešku U čtyř pánů, kde jsme si
dali pauzičku, svačinku a čajíček. Zde bylo psáno proč a jak zahynul Hanč a před tím i Vrbata.
Přístřešek U Čtyř pánů.
Cedule v přístřešku.
Svačinka.
Po svačince.
Dále naše cesta pokračovala až k pramenu Labe, tak jsme se rozmýšleli, zda půjdeme na Labskou boudu přímo nebo
to ještě vezmeme dál přes Violík a dál na Sněžné jámy. Přeci jen mraky se honily a nechtěli jsme zmoknout, ale škoda
nedojít na Sněžné jámy - jsou krásné. Tak zvítězila druhá varianta.
Znaky měst co protéka Labe.
Pramen Labe.
Chata s věží v Polsku nad Sněžnými jámami, ale nikde jsem nenašel název této chaty. Vypadá to, že nic neuvidíme.
Skála nad Sněžnými jámami.
. . . .
Koukáme dolů do Sněžné jámy a nic moc - jsou mraky.
Aspoň trochu je vidět, ale další kopce jsme neviděli, jen mlhu - tak snad příště.
Poslední foto s údolím plné mlhy.
Během 5 vteřín najednou mraky zmizeli a otevřela se nám jáma a výhled na Polskou placku.
Odcházející mrak, ale Sněžné jámy v plné své kráse.
Pokračujeme po žluté a potkáváme Kamennou studánku.
Mraky zmizeli a krásné výhledy na Krkonoše a Labskou boudu.
Labská bouda.
Jdeme k Labskému vodopádu.
. . . . . .
U Labského vodopádu.
Dál od Labské boudy pokračujeme po červené stezce zpět na Vrbatovu boudu.
Ambrožova vyhlídka.
Vyhlídka na Pančovský vodopád.
Pančovský vodopád.
Od Pančovského vodopádu se zase zatáhli mraky a začal lehčí deštík, tak jsme rychle dorazili na Vrbatovu chatu, kde bylo docela plno. Dali jsme
si občerstvení na stojáka a něco na zub. Odpočnuli jsme si a pršet nepřestalo, tak jsme pak v mírném dešti sešli zase po žluté až dolů na Horní Mísečky k autu.
Na Vrbatově chatě.
Na Vrbatově chatě - na stojáka.
Závěrem
Akce se snad všem líbila. Hlásili deštivo a to bylo jen trochu ke konci. Neumím se to zde představit, když je opravdu krásné počasí
kolik ze musí být lidí, když se jezdí i bus. Myslím, že to jedou sem stačilo, ale je to tu krásné. Nachodili jsme asi 17km s převýšením 704m plus a 704m minus.
Pěkné a děkuji všem účástníkům.
Zpět na rok 2019.
Zpět na hlavní stránku.
