Hochschwab a ferrata Heli Kraft

31.5.-2.6.2019

Zpět na rok 2019.

Zpět na hlavní stránku.

Nechťáci

Pátek - cesta

Každoročně vyrazili i letos vodáci na Salzu. Hedvika jela s vodákamá vodu a já s Lukáškem jsme plánovali hory a skály. V pátek jsme dorazili do Wildalpenu a ubytovali jsme se.

Sobota - Hochschwab a vodopády

Ráno jsme s Lukáškem kolem osmé ráno vyrazili autem do Weichselboden odkud jsme šli už pěšky. Náš plán a cíl by Hochschwab. Sice bylo trochu oblačnosti, která byla dole, ale nehlásili ošklivo. Zatím se nám šlapalo dobře a Lukášek byl plný elánu.

Cesta byla do kopce ale Lukášek pořád šlapal.

  

Nějaké kameny vedle cesty - ty musím zkusit.

  

Tento pařez vylezu.

  

Pauzička v Edelbodenalm.

  

Trochu se nám ty mraky tady toulají.

  

Lukáš jde na zmrzlí sníh.

  

Na Edelbodenalm kde je pěkné udolíčko jsme si dali pauzičku a pak nás čekala prudká cestička výš. Problém byl v tom, že část svahu bylo místi dost pod sněhem a cesta se v tom ztrácela. A další problém , že sníh bych hodně tvrdý a prudký svah. Musel jsem vykopávat pro Lukáše stupy a to náš hodně zdržovalo. Ale přeci jen jsme to vylezli kousek výš, kde je pěkný pohled na další část cesty. Zde jsme si dali pauzičku a udělali pár foto a rozhodli se vrámci bezpečí se vrátit. Přeci jenj výš to bylo hodně pod sněhem a tvrdým sněhem. Čas jsme měli dobrý byli jsme zde cca v 11 hodin a vyšlápli jsme sem už asi přes 1000m výškových.

Naše nejvyšší místo a v pozadí cesta kudy jsme měli pokračovat.

  

Vrcholové foto na skalce cca 1600m nad mořem a vracíme se.

  

. . . .

Vracíme se dolů do údolíčka - je vidět mezizastávka Edelbodenalm.

  

Edelbodenalm a schátralá chatka.

  

Edelbodenalm a pohled kam jsme vylezli vpravo na vršek lesa.

  

Krásné údolíčko Edelbodenalm.

  

Sešli jsme tedy opět dolů k autu a byli jsme unavení a nejadli jsme se a Lukášek vymyslel plán, že by jsme se mohli jet podívat na vydopády, které jsme měli v plánu v pátek a nestihli jsme je. Tak jo. Jeli jsme k vodopádům tam jsme si dali obídek a vyrazili jsme na vodopády Wasserlochklamm. Za mě a Lukáše chtěli 10Eur.

  

. . . .

Krásné vodopády a stoupá se pořád výš a výs a výš.

  

  

. . . .

Konečně jsme nejvýš co to jde u domečku. Lukáš pořád překypuje energií.

  

Už se vracíme dolů kolem vodopádů.

  

Cestou nahoru i dolů nás vodopády pěkně skropily vodní mlhou. Dolů jsme přišli pěkně promáchaný, ale bylo teplo tak to bylo příjemné. Lukáš byl neutahatelný. První výšlap dopoledne nějakých 1000m výškových a tady na těch vodopáděch dalších 300m metrů. Dobromady jsme nešlapali 1300m plus a 1300m minus. Je pravda, že cestou autem do kempu usnul. Ale co povídal tak se mu to moc líbilo a jen jednou cestou, řekl, že ho bolí trochu kotník jinak žádné fňukání.

  

Neděle - heli kraft klettersteig

Měl jsem v plánu jiné ferraty, ale kluci co s námi byli v kempu říkali, že jsou ty ferraty soukromé a, že se na ně opravdu už nedostaneme, ale v sobotu šli tuto ferratu Heli Kraft (obtížnost c) tak jsme si ji nechali na neděli. Domluvili jsme se, že s námi půjde i Kuba s Jančou a ve více lidech se to přeci jen lépe táhne. Tak super, vyjeli jsme do lyžařského střediska - pěkný kopeček a autíčko se pěkně zafunělo, tak jsme nechali auto a frčeli pod ferratu.

Lukášek byl natěšený a lezl všude kam se dalo.

  

Začátek byl buď před lanový žebřík nebo docela těžkou stěnkou a přes dřevenou kládu a tam se obě cesty spojovali.

  

Lukášek nechtěl přes žebřík tak jsme začali lézt. První starosti na světě - Luky byl malý a dost často nedostal na horní lano. Tak jsme mu udělal smyčku aby to měl jako madlo.

  

. . . . . .

Stěnka pěkná a občas jsem Lukymu musel pomoci - ještě,že je tak lehký. Za námi jde Kuba.

  

. . . . . .

Za námi leze Kuba a Janča - pěkný výhled.

  

To jsem já a Luky.

  

. . . . . . .

Pak byl kousek lehčí trasy.

  

. . . . . .

Luky bojuje i když je to vysoko pro něj.

  

. . . . . . .

Máme lanový mostík. Tento a ještě dva menší. Pro Lukyho zase udělané madlo.

  

Ještě dva kroky a je Luky z mostu pryč.

  

. . . . .

Pěkná ferratka.

  

. . . . .

Už se blíží konec a hurá jsme na konci, kde si dáváme svačinku.

  

Luky si nechával nahřát čokoládové sušenky a pak byl od nich jako čunátko, ale zasloužil si to.

  

Ještě po sjezdovce jsedeme dolů k autu.

  

Závěrem

Myslím, že se nám výlet povedl. Hedvika s vodáky 2x spluli Salzu a tyké si to užili. A my s Lukym jsme si také vyřádili a užili alp i když jsme nesplnili naše cíle jak jsme původně plánovali.

  

Zpět na rok 2019.

Zpět na hlavní stránku.


počítadlo.abz.cz