Beskydská sedmička

30.8.-1.9.2018

Zpět na rok 2018.

Zpět na hlavní stránku.

Nechťáci

Čtvrtek

Odjíždíme jako každý rok na závody B7 ve čtvrtek odpoledne. Sraz máme u Kuby na cca 17 hodin. Jedu já, Kuba, Jíťa a Luboš. A závodit budeme jen já s Kubou.

  

Jedeme transportérem já Kuba, Jíťa a Luboš.

  

  

Jíťa s Kubou na cestě.

  

Do kempu do Frenštátu pod Radhoštěm jsme dorazili kolem půl desáté, zaparkovali jsme, postavili stan pro Kubu a Jíťu a upravili jsme transportéra pro mě a Luba na spaní.

Pátek

Ráno jsme v klidu vstali, když už bylo živo a čekal nás pohodový den.

  

Foto po ránu Kuby a Jíti - a jejich zavěšený tablet ve stanu.

  

  

  

Snídaně co nám připravila Jíťa.

  

  

Luboš vysmátej i když si ztěžoval, že ho asi od dvou ráno budí alarm - Kuna na půdě.

  

  

Snídáme.

  

  

Snídáme.

  

  

Dopoledne odpočíváme a kecáme.

  

  

Ve Frenštátu na náměstí kam se jdeme opět najíst na naši oblíbenou svíčkovou - s Kubou se musíme vyfotit.

  

Po svíčkové jsme prošli kousek Frenštátu a vrátili se do kempu, tam jsme ještě odpočívali a zevlili. Cca po 16 hodině jsme se začali balit a pak jsme vyrazili autem do Třince. Tam jsme se registrovali a šli se projít na náměstí, kde jsme si v našem oblíbeném baru dali hambáč a pak hranolky a poseděli.

  

  

Pak byla procházka po Třinci.

  

Po procházce jsme došli na parkoviště u stadiónu a zevlili a pak se pomalu připravovali na start.

  

Už jsme s Kubou na startu na stadiónu v Třinci.

  

  

Ve 22 hodin bylo odstartováno.

  

  

S Kubou jsme vyrazili na start a jak jsme přišli později tak jsme stáli celkem daleko. Ale po odstartování kdy odběhli profící jsme se pomalu snažili dostávat dopředu a dopředu. První sjezdovku jsme vyšlápli celkem v pohodě a drželi jsme si s Kubou tak akorát tempíčko. Dolů do Řeky, kde jsme se jen napili a opět v davu šlapali na Ropici pak traverzík a opět dolů až do Morávky kde jsme si dali už malé občertsvení. Celkově pořád bylo docela teplo. Pak opět šlapat na Travný traverzem lehce nahoru a dolů a frrr dolů do Krásné, kde opět malá pauzička a pak jsme začali šlapat na Lysou horu - opět nekonečný výšlap. Cestou na ní jsem už měl krizi a cestou dolů do Ostravice jsem měl opravdu krizi s tím stylem, že to vzdám a Kuba půjde sám. No došli jsme do Ostravice, dali si polévku, převlékli se namazali se a Kuba mě přemluvil a tak jsem ještě vyrazil, že to když tak skončím o údolí dál.

  

Kuba v Ostravici.

  

  

Já v Ostravici.

  

Pokračovali jsme tedy dál na Smrk. Opět nekonečný, ale docela se to dalo. Tu prudkou část jsem moc nehnal a Kubu spíš brzdil, pak traverz a na vršek už to bylo lepší. Na smrku jsme pokračovali dál dolů, ale šli jsme rychlo chůzí, ale neběželi jsme. Došli jsme až dolů do Čeladné, kde opět malá pauzička. Cestou na Smrk se nám ozval Luboš, že vyrazil. Jeho plán byl dojít B7 do konce. On už ji šel 3x a 2x došel do Ostravice a jednou až do Čeladné, tak letos dojel ráno do Čeladné a chtěl to dojít až do konce. z Čeladné vyrazil dřív než my.

  

Já s Kubou v Čeladné.

  

  

My jsme s Kubou pokračovali na Čertův Mlýn a dál na Tanečnici a konečně na Pustevny. Tak měli kofolu a to jsem vypil cca 2 litry - do mě to teklo jako diví. Úplná závislost na ní. Dali jsme se ještě škvarkou pomazánku a chvilinku odpočinku.

  

  

/

Na Pustevnách staví další stezku v oblacích.

  

  

Krásná inverze.

  

Pak jsme pokračovali dál, ale po hřebínku tedy zkratkou. Luboš šel poctivě celou trasu a zkratkou jsme ho předehnali. Pak na Radhošť a dolů do Pinduli. Tam opět kofola a frčeli jsme na poslední náš kopeček Velký Javorník. Cestou s námi šla nějaká turistka z Prahy a, že jde do pivovaru, tak kus cesty šla s námi a šlapala docela dobře. Z Velkého Javorníku už jen dolů. A to jsme docela doĺů šli rychle, pak kousek a už kolem tenisových kurtů a víme , že už jsme dole. Kousek ulice a poslední zatáčka a na vršek na náměstí do cíle.

  

. . . . .

Kuba a já někde na trati.

  

  

S Kubou v cílové rovince.

  

  

. . . . .

V cíli si pípáme v čase 17 hodin 26 minut a 39 sekund.

  

  

. . . . .

Sestupujeme z cílové mohyly.

  

  

. . . . .

Ještě poslední po závodní starosti , vrátit čip a startovní číslo.

  

  

Pak už jen odpočíváme.

  

  

Co změřili Kubovy hodinky.

  

V cíli nás vítala Jíťa a tak jsme odpočívali a kecali a já si dal pivko a pak zmrzlinku. Volali jsme Lubošoj, kde je, že na něj počkáme, ale že dojde stejne do kempu tak jsme vyrazili do kempu a netrvalo dlouho a unavený dorazil.

  

Luboš konečně došel B7 - sice mu to trvalo rok, ale dal to :-) .

  

Hodili jsme sprchu a převlékli se a Jíťa nám uvažila jídlo a pak jsme pomalu pobalili a frčeli domů, kde jsme dorazili k večeru. Závod byl myslím dobrý, počasí super možná až moc teplo, tak uvidíme co za rok. Letos jsem Kubu brzdil. Zdárek

  

Naše tabulka časů.

  

  

Zpět na rok 2018.

Zpět na hlavní stránku.


počítadlo.abz.cz