Kraličák cesta z Polska
6.11.2018
Zpět na rok 2018.
Zpět na hlavní stránku.
Cesta
Koumal jsem ještě nevyšlápnutou cestu z Polska na Kraličák. Tak jsem jednoho dne vyrazil. Z domu jsem vyjel cca ve 4 ráno a jel přes Mýto, Ústí, Letohrad, Králíky, Staré Město
do Polska do Kamienica.
Dál už pěšky
Na konci cesty Kamienica je hezké odpočívadlo a tam jsem nechal auto a po žluté turistické jsem pokračoval dál už jen pěšky. Vyrazil jsem v 6:50 ráno.
Bylo pěkně větrno což bylo slyšet z hřebenů. Cesta vedla kolem pár zádržných hrází.
Zádržné hráze.
Cesta se pak změnila v cestičku a pčeci jen i stoupala. Došel jsem na hranice a na rozcestí,kde jsem pokračoval po zelené turistické Polské cestě.
Kde cesta už dosti stoupala, ale pořád jsem tak nějak byl v závětří. Na jednom pařezu jsem si dal první pauzičku abych doplnil energii a tekutiny. Dál se mi pak už
poskytl výhled na Kralický Sněžník.
. . .
Cestička k hranicím. . . . . . Hraniční zelená stezka.
Kralický Sněžník.
Polská turistická stezka vede po hraniční čáře a kousek vedle vede česká turistická. V pár místech se spojují.
Vždycky jsem šel po české a nyní jsem to zkusil po Polské. A už vím proč po ní moc lidí nechodí - jeden úsek je hooodně bahnivý a podmáčený.
. . . .
Podmáčená - bahnitá cesta.
Výš a výš už se cesta oddaluje a vede po hranici. V dálce vidím symbol Kralického Sněžníků - sochu slona. Už několikrát jsem od sochy koukal kudy vede druhá cesta
a nikdy jsem ji tam neviděl a tak jsem si myslel, že těm není. Touto cestou příjde člověk o sochu slona a také pramen Moravy. A na vrchol Kralického Sněžníku
dojde trochu z jiného směru. Na vrcholu byl vítr o dost silnější, ale čekal jsem to ještě horší. Sice se mnou vítr cloumal v narazech, ale dalo se to. Překvapilo mě,
že to byl celkem teplý vítr. Měl jsem na sobě tričko a mikinu.
Uprostřed vlevo je vidět socha slona.
Vítr hnal mraky jak šílený a tak se objevovalo u sluníčko.
Kousek pod vrcholovou plackou.
V dálce tyče co značí cestu od pramenu Moravy na vrchol.
Už je vidět vrcholová kamená hromada po Polské rozhledně.
A konečně na vrcholu.
Já na vrcholu.
Pohled dolů do údolí na Dolní Moravu.
Dolů jsem šel po hřebenu a pak k zahnul k Polské chatě. Odkud jsem viděl pěkný kopeček naproti Šredniak a tak jsem na něj vyrazil. Cestou jsem potkal dvě laně a za
chvilku jsem byl na vrcholu Šredniak 1210 m.n.m. Pak jsem se vratil k chatě a pak po modré cestě došel až dolů do Kamienice a cca půl kilometru k autu.
Polská chata a v pozadí Šredniak.
Vrcholová tabulka.
Byl jsem tam.
Pohled na Kralický Sněžník a vpravo na louce je Polská chata.
Cedule označující Polskou rezervaci.
Pěkný přístřešek.
V Kamienici mají hezké štusy dříví.
Přístřešek na parkovišti kde parkuji.
Zde mapa kudy jsem šel a převýšení.
K autu jsem se vrátil v 10:50 tak mi celá cesta trvala 4 hodiny, kdy jsem ušel 17km s převýšením 1423m výškových. Cestou jsem potkal 4 turisty. Ale jinak to bylo super.
Zpět na rok 2018.
Zpět na hlavní stránku.
