Ferrata Bechyně

12.8.2018

Zpět na rok 2018.

Plán

Byli jsme na dovolené v Jižních Čechách a tak jsme dostal typ od známé na ferratu v Bechyni.

Jdu do akce

Přes pole jsem došel na začátek ferraty. Tam jsem si oblékl sedák a natáhl ferraťák. No zapomněl jsem si tedy helmu a rukavice, ale říkal jsem si, že to bude dětské a tak to bez toho přežiju. Cvaknul se na lano a lezl po skále dolů až jsem dolezl k vodě. Na druhý břeh jsem poslal moji mamku, taťku, Tomíka a Lukáška. Koukali tam na mě, ale nebylo toho moc přes keře vidět tak se pak vrátili. Chtěl jsem pokračovat dál po skále podel vody, ale už jeden pán tam čekal až se to uvolní. Lezl tam jeden pán a jeden klučina cca 12 roků a lezli vělice pomalu. Jak prolezli tak se vraceli dva lezci tak jsme čekali, čas se vlekl, ale rozhodně lepší čekat v klidu na břehu řeky než někde na laně. Jeden už byl u nás a ten druhý se pomalu sunul. Jednalo se o těžší místo, kde je člověk v zaklonu a musí se pořád držet a to je hodně vyčerpávající. I když měl odesdku tak musel se přitáhnout a by mohl odcakvout a cvaknout dál. Jak už neměl sílu tak nemohl odcvaknout odsedku. Zkoušel to několikrát, ale je tam silné lano a karabiny tam jsou velmi těsné. Ten borec už prostě nemohl, tak ten první mu šel na pomoc. Mezi tím už odsedku borec odcvaknul, ale nemohl už ji cvaknout a tak spadl dolů o kousek a zůstal viset na ferraťáku. Problém byl v tom, že nohy už měl ve vodě, ale visel na těch karabinách. Tak kámoš se ho snažil vytáhnout, ale nešlo to. Na lano mu omotal popruh aby se mohl přitáhnout a tím odlehčil karabiny. To jsem jim jedna po chvíli povedla odcvaknout, ale ještě jedna. Chvilka odpočinku a pak odcvakli i tu druhou, ale problém byl v tom, že se mu ruka zamotala do toho popruhu jak se za ní přitahoval a zůstal za ruku visel. Ten kámoš mu pomáhal a pomohl mu dostat se z té situace a on spadl do vody. Bylo tam cca po prsa vody a ten borec byl šťastný že je z toho venku. Ten borec co mu pomáhal tak si nehezky o karabinu roztrhnul ruku a tekla mu krev, ale dostal se zpět na k nám na břeh kdes i odpočnuli a nějaký lezci mu to ošetřili. No taková akce o čem si člověk vůbec ani nesli že se do takové šlamastiky může dostat. Mezi této akce se ten klučina s lezcem prošli na druhou stranu přes řeku a bylo vidět jak málo je tam vody.

Pokračujuji dál

Konečně se uvolnila cesta a tak týpek předemnou šel a já hned za ním. Než jsem naskočil na lano tak jsem si odzkoušel odsedku a hlavně karabinu aby byla dosti široká a šla dobře nacvaknout i odcvaknout. Šlo to tak super. Pokračujeme tedy na laně a fakt v tom záklonu je to hodně námáhavé, držím se za tím týpkem a v nejaké lehčí části mě pouští před sebe. Cestou tam jdu po skále a nezastavuji abych nemařil energií. Konečně jsem dolezl na konec, tedy skoro - je tam lavička a tak jsem si chvilku odpočnul a pak na závěrečný kousek co je stěnka v převisu a na konci je zvoneček - hurá zazvoním a frčím dolů k lavičce. Tam čekám než skupina za mnou doleze abych se ´jim tam nepletl. Za chvilku za mnou dolézají a tak frčím zpět. Cestou beru lanový mostík - pěkný. A přes těžší část a hurá už jsem za tím nejtěžším. Jen ruce trpí, když nemám ty rukavice. Pak už jen vylézt na horu na skálu. Tak už na mě čekají děti.

Pak děti

Stojím Lukáška a navazuji si ho na lano a spolu lezeme dolů. Jde mu to suprově, ale lezeme jen dolů k řece a zpět. Pak navazuji Tomíka a to samé dolůk řece a zpět. A hurá pak k autu. Nebral jsem si sebou vodu ani svačinu a přeci jen to něco chtělo. Ale jinak to bylo super. Všem doporučuji.