Hochschwab 2017

25.-28.5.2017

Zpět na rok 2017.

Plán

Parta vodáků z Přelouče opět vyhlásili akce Salza 2017. Vrata ale vodu několikrát jel a skály a hory jsou přitažlivější a tak mě navrhnul ze si proběhneme pohoří Hochswab. Souhlasil jsem a Vrata vše perfektně připravil a na protažení ještě zařadil dvě ferratky a krásné vodopády.

Čtvrtek

Vrata já a Honza jsme vyrazili ve čtvrtek po práci. Ještě jsme brali do auta spoustu věci vodáku, co jeli na motorce. Odjezd začal né úplně dobře, měl jsem špatný den a nějak jsem nestihal tak jsme měli lehké zpozdění. Kolem osmé večer jsme dorazili do kempu kousek za Wildalpenem. Postavili stany dali pivo a večeři a šli spát.

Na to že jsme tři tam máme auto narvané - fungujeme jako taxi.

Počasí nám přeje - kemp prázdný a krásný.

Večeříme - padá chlad.

Pátek

V klidu jsme ráno vstali, posnídali, popojeli autem a vyrazili na ferratu Mendligstein. Došli jsme na začátek ferraty a ta byla zamčená. Tak jsme branku přelezli a nacvakli se. Honza byl na své první ferratě, ale šlo mu to parádně. Vylezli jsme ferratu až na vršek a tam dali malou pauzu. Cestou jsme poznali proč je ferrata zavřená, protože ji předělávali a stavěli tam pěkné lanovky. Ale nebylo to dodělané.

Přelézáme vstupní zamčenou branku.

Vráťa nastupuje jako první.

Honza leze jako druhý.

Honza leze.

Já vylézám.

Výhled z malé pauzičky u plechového kamzíka.

Pokračujeme.

Krásný výhled.

Honza a já.

Vráťa pořád v čele.

Honza.

Já.

Vráťa zkouší lanovku - místo kladky HMSky nebylo moc dobré.

Mapa ferraty před úpravou.

Druhá ferrata

Slezli jsme dolu k autu a frčeli na druhou ferratu Salza - klettersteig. Tam opět na začátku spousta cedulí ze je zavřená, že padají stromy a kameny. Ale tak nějak jsme si dali pozor a nastoupili do ní. Začátek byl hned žebříkový a pořád nahoru. Lezlo se po pěkné kolmé stěně a v ní kramle. Pak Vráťa vylezl k odbočce na vyhlídkovou lavičku. Musel se na laně zhoupnout na druhou stranu stěny a pak dal pokračoval na super vyhlídkovou lavičku. Udělal jsem mu par fotek a čekal na něj s Honzou o kousek výš na plotně. Dál se ferrata dělila na úsek s kategorii D a něco velmi lehkého. Samozřejmě že jsme si dali ten úsek Déčkový. Nebyla to plotna ale členitá skála a nevypadalo to Déčkově, ale opravdu tam byli krátké těžké úseky, ale všechny jsme dali a vylezli na vrchol ferraty. Tam jsme si dali svačinku a malou pauzu. Pak jsme pak hledali cestičku a traverzem se dostali zpět k silnici a autu. Dole si v Vráťa šiml, že po něm leze klíště, tak jsme se všichni začali prohlížet a já jsme na sobě našel 4, tak jsem se jich hned zbavil. Pak jsme se ještě osvěžili o malého potůčku co tu byl hned u silnice.

Začátek po žebříku hnedka z ostra nahoru.

Pořád kolmo nahoru.

Trošku si zapózuju.

Vráťa jak fotí tak má pěkný stín.

Vráťa leze na vyhlídku.

Vráťa sedí na speciální vyhlídkové lavičce.

Vráťa nás fotí z vyhlídky.

Ještě kousek nenápádného Déčka a bude konec.

Vodopády

Dle plánu autem pokračujeme k turistickému místu Wasserlockklamm. Tam bylo sice plno, ale po zaplacení vstupného za 4,5 Eura jsme přešli lanový most a frčeli do místních vodopádů. Byli fakt moc pěkné a pořád další a další. Cestu zpět jsme vzali jinudy a taky moc pěkné.

Pohled na skokánek z vyhlídky při vstupu do areálu vodopádů.

Čekáme na mostě na vdáky skokany.

Salza - krásná řeka.

Burácející voda v soutězce.

Už začínají vodopády.

Nádhera.

Krása.

Vodopádek.

Dál už tonevede - voda vytéká z jeskyně.

Výhled dolů do údolí.

Kemp - další účastníci

Pak jsme se vrátili zpět do kempu a uvařili si jídlo. Na to, že kemp byl v údolí tak docela dosti foukalo, ale bylo jinak krásně slunečno a teplíčko. Tak jsme trochu odpočívali a pak se začínali sjíždět vodáci. Jak naši tak ostatní. Přifrčela Romana, pak Jarda, Lubo s Luckou a Pavlem na motorkách. Pozdě večer přijela dodávka LT s Boďou, Monikou, Hedvikou a Marečkem s jeho třemi kamarády. Vše se nějak vybalilo a načnulo pívo a pilo se a povídalo. Já jsem šel spát jeden z prvních.

Klukům je na větru zima.

Večer bylo veselo.

Pohoda klídek.

Chladno, ale pohoda.

Kytara nesmí chybět.

Sobota - Hochschwab - ve třech za jeden den

Druhý den ráno jsme po půl sedmé vstali a uvařili si snídani. Vstal jsem já, Vráťa a Honza, pak vylezla i Hedvika a udělala nám sebou zeleninkou svačinku. Tak nějak jsme se v klidu najedli a po balili. Potom jsme vzbudili Romču aby nás popovezla do vesničky Weichselboden. Tam nás nějak po osmé ráno vyhodila a ve třech (Já, Vráťa a Honza) jsme pokračovali po značené cestě do hor. Cesta vedla pořád řádně do kopce. Konečně jsme dorazili na krásný palouček do místa zvané Edelbodenalm.

Zde začínáme už pěcho.

Už jsme něco nastoupali.

Vráťa to bere sportovně.

Krásné místo - Edelbodenalm.

Edelbodenalm - první pauzička - svačinka.

Edelbodenalm - zde jsme si dali malou pauzičku – Hedviky svačinku co nám přibalila sebou. Počasí bylo suprové – polojasno. Jak odpočíváme tak už vidíme co nás čeká dál za kopec, ale to nás neodrazuje a vyrážíme dál. Opět do kopce a pak dál nás čeká krásná skalní vyhlídka. Dále se dostáváme už i do sněhového pole, které opatrně přecházíme. Pak poslední větší stoupání a jsme cca na hlavním hřebenu. Tam je krásně a je tam nádherný výhled. Ještě párkrát stoupáme a klesáme, pár sněhových polí a dorážíme na horskou turistickou chatu Schiestihaus.

Co nás čeká - sněhové pole a pak vpravo po hrance nahoru.

Pěkná vyhlídka tak dáváme foto pauzu.

První sněhové pole.

Konečně jsme skoro na hlavním hřebenu.

Pohled dolů co jsme vyšli.

Pohled nahoru co nás ještě čeká.

Bylo polojasno - idelání počasí.

Pěkná stěnka - tou nejdeme.

Sněhu je tu místy dost - pár lidí co táhli sebou skialpy jsme potkali.

Další sněhové pole a další a další - přešli jsme jich nespočet.

Hurá konečně chata Schiestihaus a pauza - už jsem měl hlad.

Před chatou Schiestihaus si dávám ťuňáčka co si sebou nesu a pak společně v chatě si dáváme pivko a kluci polévku. Z chaty je krásný výhled na náš nejvyšší vrchol o nás dnes čeká – Hochschwab. Po svačince a odpočinku vyrážíme i když se nám moc nechce. Kousek slezeme do údolíčka a pak opět stoupáníčko a konečně stojíme u vrcholového kříže nejvyššího bodu co máme dnes v plánu. Stojíme na vrcholu Hochschwab 2277 m.n.m.

Pohled na chatu skoro z vrcholu Hochschwabu.

Honza na vrcholové planince Hochschwabu.

Vrcholový kříž - Hochschwab 2277 m.n.m. - dali jsme to.

Vrcholové foto a pokračujeme po hřebínku dál. Počasí nám přeje. Po delší době a klesání ve sněhovém poli – jsme konečně došli na další chatu Hauslalm hutte, kde bylo docela plno. Dáváme pauzičku a kluci si kupují místní šťávu.

Pokračujeme dál - co nás ještě čeká.

Cestička sníh a opět cestička.

Travička - sníh a travička.

Výhledy do dálky.

Klesáme k další chatě.

Hauslalm hutte - Vráťa se chladí.

Dál je to malebná krajinka.

Nádhera.

A frčíme dál až dorážíme na chatu Sonnschienhutte, kde si dáváme další občerstvení. Já s Vráťou místní šťávu a Honza si dává pivečko. Chvilku si oddechneme a frčíme dál. Cesta pak ještě do sedla a pak už jen pořád skopce.

Pauza na chatě Sonnschienhutte.

Nádhera.

V sedle byla odbočka ještě na další kopeček. Měl jsem dost sil a tak jsem chtěl vyzkoušet ještě kopeček Kleiner Ebenstein a kluci šli dál dolů. Říkal jsem jim, že se je pak pokusím dohnat a maximálně budu hodinu za nimi. Tak jsem zrychlil a na vrcholu Kleiner Ebenstein (1943 m.n.m.) jsem byl za 20 minut a tak mě ještě lákal ten vyšší kopeček Ebenstein. Chvilku jsem váhal, ale šel jsem do něj a za dalších 20 minut jsem stál na vrcholu Ebenstein (2123 m.n.m. ). Tam jsem si dal sušenku a frčel dolů. Na takovém krátkém, ale prudkém sněhovém poli jsem si dal ještě na prdel a odřel si lehce ruce a namočil zadek. Ale oklepal jsem se a frčel dál svižně dolů, abych dohnal kluky. Pořád dolů a dolů a kluci nikde. Až za dlouho jsem je dohnal. To už jsme skoro byli dole. Tak jsme pokračovali dál a já si pak vzpomněl, že jsme si na poslední lavičce, kde jsme se potkali zapomněl mikinu, tak jsem se ještě pár set metrů vracel, ale ještě, že to bylo jen kousek. Pak kluci už běželi po silnici dolů a já za nimi. Dole na parkovišti Winterhoh na nás čekal Luboš a s autem. Já dobíhám jako poslední. Nasedáme do auta a frčíme do kempu. Hurá máme to za sebou.