Krkonoše 1000 - Vysoké kolo, Kotel

29.12-30.12.2017

Zpět na rok 2017.

Plán

Opět volno mezi svátky jsme využili a frčeli s Vráťou do Krkonoš. Nikdo jiný se s námi letos nechtěl účastnit nebo neměl čas. Opět jsme trasu naplánovali tak abychom prošli další 1000 vrcholy. Tak dobrý důvod byl pokračovat po hřebenu na západ.

Pátek - odjezd

Ráno začalo pěkně. Hedvika mě budí dříve, že ji nejde nastartovat auto, tak v pyžamu vybíhám ven a pomocí nabíječky starujeme, když dojdu domů tak koukám na hodiny a budík mě bude zvonit za dvě minuty a to už nemá cenu jít spát. Vařím čaj do termosky a dobaluji poslední věci. Už odnáším věci do auta a jak napršelo a namrzlo to, tak obcházím auto ke kufru a házím hubu - tak to ten den pěkně začíná. V sedm hodin nabírám v Pce Vráťu a frčíme do Vrchlabí. Tam parkujeme u Lídlu a jdeme na nákup. Dáme malou svačinku a bereme věci a busem frčíme do Špindlu. Tam na parkovišti čekáme na další ski bus, ale jede až za hodinu. Čekáme tam s nějakou partičkou lidí co čekají s námi - volali prý na taxíka, ale nějak doraráží a my odjíždíme busem co má asi 20 minutové zpoždění. Když jsme se do něj konečně namáčkli, tak bus popojíždí Špindlem a u Medvědína stojíme v koloně, ale je nám aspoň teplo. Po pár desítkách minut v koloně konečně už frčíme jen víš a víš a konečně dorážíme na Špinlerovu boudu. Počasí nic moc. Sice nefouká, ale viditělnost cca 100-200 metrů a lehce padá sníh.

u Špindlerovi boudy - vyrážíme.

Po chvilce dorážíme na naší první tisícovku - Čihadlo 1214.m.n.m. tu jen tak procházíme frčíme dál.

Směr máme na západ a jdeme kolem Petrovy boudy.

Druhá naše tisícovka jsou Dívčí kameny 1416m.n.m. tedy jsme si mysleli, že jsme na vrcholu, ale chybička.

Frčíme tedy dál.

Zde už jsme na vrcholu Dívčí kameny 1416m.n.m..

Je to tu krásné, ale výhled není.

V dálce už vidíme další tisícovku.

Vráťa u cedulky označující naší třetí tisícovku Mužské kameny 1417.m.n.m..

Už jsme měli docela hlad a tak jsme si dali pauzičku v přístřešku Pod Smělcem. Bylo tam pár poláků, ale my dali svačinku - já tuňáčka a Vráťa paštiku a frčeli dál.

Tohle nás teď čeká - to mini sedýlko vlevo je označovaný jako Velký Šišák a vede tam jak cesta tak hranice a vrcho v pravo je Smělec 1424m.n.m..

Výhled do Polska - mají tam cca hezky.

Stojím v Polsku na vrcholu Smělec 1424m.n.m. .

Vráťova vrcholovka Smělec 1424m.n.m. , ale do naší statistiky tisícove se nepočítá, protože je v Polsku.

Frčíme zpět do Čech.

Cestou pořád dál, ale musíme z ní sejít, protože nás čeká nejvyšší naše plánovaná tisícovka, v celkovém pořadí se jedná o čtvrtou nejvyšší v ČR. Ta naše zkratka byla docela zahřívací. Dostí srmě do kopce. ze sedla se za nás přilepili dvě osoby a snažili se jít za námi, ale na vrcholu už jsme je neviděli.

Huráá stojíme na našem hlavním cíli - vrcholu Vysoké kolo 1509.m.n.m..

Vráta na vrcholu Vysokého kola 1509.m.n.m..

Procházíme kolem Polské opuštěné stanici - viditelnost nic moc.

Pořád na západ a viditelnost nic moc, ale sluníčko není daleko.

Vráťa nám trochu omrzá - prý to není sopl.

Naše pátá tisícovka je Violík 1472.m.n.m. - stojím na vrcholu.

Vráťa leze na vrchol za mnou.

Frčíme dál a procházíme kolem pramene Labe.

Na rozcestí U čtyř pánů jsme si dali opět malou pauzičku na sušenku a frčeli dál. Rozmýšleli jsme zda půjdeme vpravo nebo vleno. Nakonec jsme se rozhodli, že půjdeme vlevo a na naše další tisícovky půjdeme zítra.

Procházíme přes Vrbatovo návrší a stojíme u mohyly Hanče a Vrbaty - náš vedlejší vrchol.

Odpoledne - noc

Pak jsme si skočili do Vrbatovy chaty se trochu ohřát. Dali jsme si každý 2x grok cena 55Kč za jeden, ale bodnul. Tam sedeli vedle pěkné slečny, ale za čas k ním přišla lepší sorta - chlapy z horské služby. Pobalili jsme vyrazili ven a chata taky zavírala. Vidět ještě trochu bylo, ale čelovku na hlavu a za chvilku byla tma. Dorazili jsme na naší další tedy už šestou tisícovku Zlaté návrší 1411.m.n.m. kde už pěkně foukalo s chumelením. Pak jsme hledali místo kde přespíme. Chvilku jsme chodili, až za dvěma stromy bylo trochu závětří a tak jsme tam vyhrabali záhrab a utěsnili díru mezi stromy aby na nás nefoukalo. Pak jsme si uvařili večeři já si dal instatní polévku a sušenku s čajem a vráta salám a polévku. Rozbalili jsme si karimatky a spacáky a šli chrnět. Bylo něco po šesté večerní. Zahrabali jsme se do spacáku a rychle ohřívali zmrzlé prsty - než jsme vše připavili a vlezli do spacáku tak docela vymrzli. Chvilku jsme kecali a spali a vůbec to neletělo. Při představě, že se noc potáhne až do rána tímto tempem? Asi ve dvě ráno Vráťa vylezl ze spacáku - musel na malou. Ale jak jse ho slyšel, tak povídal jak je krásně - bylo jasno a bez větru, ale zima. Nechal hodinky venku u spacáku a pak k ránu na nich ukazovalo mínus 12°C.

Sobota

Ráno Vráťa vyléjzá ze spacáku a tak se ptám jestli jde opět na záchod nebo zda už vstává - říká mi, že už vstává. Ptám se kolik je hodin. Odpovídá mě, že tři čtvrtě na osm. To jsem nečekal, myslel jsem si, že cca 4-5 ranní. Já jak jsem měl nasazenou čepici přes oči aby se lépe spali a nebyla mi zima a ještě zachumlanej ve spacáku tak jsem nějak neměl pojem o čas. No nechtělo se mi, ale aspoň jsem vystrčil hlavu a podíval se ven. Bylo to vše krásné, ale ze spacáku se mi nechtělo.

Vráťa se po ránu strojí.

Nalitá voda z večera - ohříváme led. K Snídani jsme si dali čaj a zbytky pečiva.

Náš celý záhrab - voda v petce = LED = nepoužitelná.

Náš záhrab schovaný za dvěma stromy.

Vráťa už má skoro zabaleno a já ještě nezačal.

Vše jsme pobalili a vyrazili do bílé tmy.

Ráno jsme vyrazili opět na Zlaté návrší a k Vrbatově boudě. Pak dál na Harrachovy kameny - všude byla bílá tma a tak jsme vrchol ani přesně nenašli, jen podle GPS. Tak nějak jsme tedy byli na naší sedmé tisícovce Harrachovy kameny 1421.m.n.m., ale počasí s viditelností byla opravdu mizivá a vše bylo pod sněhem.

Zima a její krásy.

Už stoupáme na další vrchol - Kotel a procházíme kolem bugru.

Někde zde byla naše osmá tisícovka Kotel 1435.m.n.m. opět viditělnost mizivá.

Opět dolů a opět stoupáme na naší devátou tisícovku Lysá hora 1344.m.n.m. - vrcholové foto.

Scházíme nejkratší cestou dál na hřeben.

Tak nějak se snažíme držet se hřebenu a procházíme přes Zadní plech (1210.m.n.m) a dál cestou necestou - hodně stromů a tak jsme hráli spíš kličkovanou. Šli jsme přes Plešivec V-vrchol 1199.m.n.m. což je vedlejší vrchol.

Vráťa odhazuje batoh a dáváme malou pauzu - jsme na naší poslední desáté tisícovce Plešivec 1210.m.n.m..

Já a mé vrcholové foto - Plešivec 1210.m.n.m..

Už jen dolů, ale opět cesta mezi stromy.

Jsme kousek nad Harrachovem - asi pěkný výhled, když přeje počasí.

Při sestupu mě nějak začal bolet nehet na levém palci - povolila se mi totiž pohorka a jak jsme sestupovali tak palec narážel do boty až mi to začalo bolet, ale už pozdě. Sešli jsme dolů do Harrachova do centra a zjistili, že nám do Vrchlabí nic moc nejede. Podle internetu musíme jet dvěma autobusy a pak třemi vlaky do vrchlabí, kde máme auto. Měli jsme ještě hodinu čas, tak jsme si skočili na obídek a pak na bus, který měl asi 15 minut zpoždění, ale další spoj jsme stihli asi o minutu. Uf a pak vlaky jeli včas. Cestou mě děsně svěděl ten nehet na palci, ale neodvážil jsem se na to podívat - až ve Vrchlabí u auta, kde jsem si měnil boty. Pod nehtem jsem měl puchýř - no nic moc, ale nehet držel.

Akce se nám líbila a cestou jsme vyšlápli celkem 10 tisícovkových vrcholů a zimní přespání taky super. Určitě doporučuji všem.

Mapa 1.den

1.den

Mapa 2.den

2.den

Zpět na rok 2017.

Zpět na hlavní stránku.