Krkonoše - dalších šest tisícovek

2.1.2016

Zpět na rok 2016.

Plán

Opět byla chuť někam vyrazit a jak se snažím dosáhnout všech 1000 vrcholů v ČR tak nejblíž po Jeseníkách jsou Krkonoše. V Krkonoších je 54 hlavních vrcholů a já byl zatím jen na 6. Tak jsem naplánoval trasu na dalších 6. Kuba vyrazil se mnou a naše holky, že pojedou s námi, ale udělají si svou trasu.

Sobota

V šest ráno se scházíme v Pardubicích a společně frčíme do Špindlu. Parkujeme u lanovky Hromovka a jdeme k lanovce Medvědín. Už cesta k lanovce byla dosti nebezpečná. Na chodníku jen pár milimetrů sněhu, ale ušlapaný a pěkně to klouzalo. Holky šli na lanovku a my s Kubou jsme si vybrali cestu po sjezdovce. Prudší, ale o to kratší než přes Mísečky. Dole na sjezdovce bylo cca 20cm zmrzlého umělého sněhu, ale cca o 200 metrů víš nebylo nic než tráva a poprašek sněhu. Sněhová děla jeli na 100%. Z Kubou jsme se docela zapotili, ale za chvilku jsme byli na konci sjezdovky, kde na nás už čekali holky. Na chvilku se nahoře ukazalo sluníčko a modré mraky, ale jen na minutku a pak jsme byli opět schovaný v mlze. Na vrchole jsme si dali malou svačinku a udělali foto naší první 1000 - Medvědín (1235 m.n.m.).

Další tisícovky

Dál jsme se rozdělili. My s Kubou jsme pokračovali po červené turistické dolů do Míseček a holky šli po červené, ale na Vrbatovu boudu. V Mísečkách jsme se s Kubou trochu zakecali a zapomněli odbočit, ale jsme to dali zkratkou k běžeckému areálu a kolem něj opět po červené na Harrachovu skálu, kde je pěkná vyhlídka, ale nebylo toho moc vidět. Pak nás konečně čekala druhá tisícovka - Mechovinec (1081 m.n.m.), kde jsme vrchol trochu hledali - je to plochý lesnatý kopec. Po hřebenu dál na třetí tisícovku Černou skálu (1039 m.n.m.), kde je opravdu pěkná skalka. Tam jsme dali minipauzičku se svačinkou a dál frčeli na čtvrtou tisícovku Šeřín (1027 m.n.m.). Tam je taky pěkná sklála na kterou se dá vyjít. Po té jsme došli k chatě kde se říká "Ronivka" a pořád dál po červené přes Jánský vrch, ale ten má jen 925 m.n.m. tak se nezapočítává mezi tisícovky a dál po cestě až jsme došli na asfaltku a kousek po ní jsme viděli jak lidi přicházejí z nějaké vedlejší cestičky a poradili nám, jestli chceme na Žalý tak tudy je to hezčí a stejně dlouhé. Tak jsme s Kubou vyrazili a zachvilku jsme byli kousek od vrcholu. Naší pátou tisícovku Zadní Žalý (1036 m.n.m.) jsme přeci jen vršek trochu hledali, ale s Kubovým telefoném a GPS to byla hračka. Pak zpět na cestičku a po ní jsme došli až k rozhledně a naší poslední tisícovce Přední Žalý (1019 m.n.m.). Tam jsme si před chatou dali svačinku a šli k lanovce a pod ní až dolů do Herlíkovic. Cesta byla místy dosti prudká a trochu to klouzalo, ale dalo se to. Cestou jsme zavolali holkám, kde jsou. A když jsme došli dolů k hlavní silnici tak akorát přijeli. Holky vyšli na Vrbatovu boudu a pak sešli do Míseček a dolů přes Bedřichov na parkoviště.

Závěrem

Holky nás dali výškou výšlapu. Oni byli ve výšce 1400 m.n.m. a my s Kubou jen 1235 m.n.m. S Kubou jsme ušli cca 19,5km a převýšení +1135m, -1297m. Holky dali asi 13,25km a převýšení +365, -853m. Procházka byla super, počasí ještě šlo, nefoukalo a sněhu jen tak pocukrováno. Jen ta mlha, nebyla silná, ale nebylo skoro nic v dálce vidět. Jinak super.