Odemykání Doubravy 2016

2.4.2016

Zpět na rok 2016.

Tak opět po roce jsme vyrazili na odemykání Doubravy. Vyrazilo nás celkem šest. Já s Lubošem jako první posádka, Verča s Petrem jako další a Hedvika s druhou Verčou.

Sobota

Sraz v 9:30 u nás a pak dodávkou jsme dorazili do Pařížova. Tam jsme zaparkovali nahoře na louce a šli si do půjčovny půjčit věci. Letos prvně půjčovny nebyli dole, ale nahoře na louce. Půjčili jsme si lodě a další věci, dali pivko a párek a čekali na Luboše, který jel odvéz dodávku do Ronova. Nějak mu nevycházel odvoz a tak když se za námi na louku přijela podívat Klárka, tak jsme ji poprosili aby zajelo pro Luboše. Jela s Hedvikou aby měla společnost. Než přijeli tak jsme ostatní už snesli vybavení dolů k řece. U řeky jsme se ještě zastavili u malého stánku, kde jsme si dali svařenou slivovici. Než jsme ji dopili, tak už Luboš, Hedvika a Klárka se vrátili a došli nás. Pak už jen se doustrojit, zkontrolovat vybavení, řici si pár důležitých rad a vyrazit na vodu. Verča s Petrem jeli prvně. Ale jen co se dostali na vodu tak jim to šlo perfektně. Pak na vodu šla Hedvika s Verčou. Trošku jim chyběla koordinace a loď se jim trošku motala dokolečka.

První jezík v Pařížově jela nejprve Hedvika s Verčou. Nejdřív nenajeli na nejlepší stopu a pak se to snažili opravit a najeli na jez šikmo. Pak to, ale se štestím otočili a sjeli ho pozadu. Já s Lubem jsme to projeli docela v pohodě a Petr s Verčou to taky vzali trošku šikmo, ale tak nějak to v pohodě projeli.

Dál jsme pokračovali po malých vlnách úplně v pohodě. Po čase jsme udělali zastávku aby jsme doplnili alkohol a odpočnuli si. A opět jsme pokračovali dál. Na břehu jsme pak zahlédli Klárku a Petru se synem a tak jsme zastavili a pokecali. Klárku jsme ukecali a kousek ji svezli v naší lodi. A pak dál pokračovali v plavbě bez ní.

Pak mi při plavbě vypadli brýle z očí a ve snaze chytit je jsem pustil pádlo. To jsem si hned uvědomíl, že vodák níkdy nesmí pustit pádlo z ruky a tak jsem hned po něm skočil do vody. Byl jsem už dosti pod alkoholovém vlivu a tak si toho moc nepamatuju. Ale prý jsem se dostal na břeh i s pádlem a ostatní zastavili a tak nějak jsme se dali opět dohromady. Verča prý ve snaze mi pomoci taky nějak vypadlo z lodi a mě nabulíkovali, že pro mě skočila aby mě zachránila. Jak přesně to bylo nevím. Pak jsme se nalodili a pokračovali dál. Ale já už byl ve velmi alkoholovém opojení a Luboš mě musel hlídat. Dorazili jsme do Mladotic, kde naše oblíbená hospoda byla zavřená. Po nějaké pauze, kterou si moc nepamatuji jsme pokračovali dál na Martinův kámen. Jeli jsme ho všichni bez zastávky. Nikdo z nás se nevykoupal -všichni jsme to dali. Ale tak nějak si z něj moc nepamatuju. Kousek za Martinem jsme zastavili a tam mi bylo velmi špatně a Luboš mě tam chvilku nechal. Pak jsme pokračovali opět v plavbě. Až jsme dorazili do Ronova nad Doubravou, kde naš plavba skončila - opět znám jen z vyprávění, protože má pamět mi nějak selhala.

Jinak to bylo moc fajn, ale příště musím omezit alkohol nebo raději jet bez něj. Snad se i ostatním akce líbila a nezkauil jsem ji mou přítomností.