Elefantentreffen 59.
29.1.-1.2.2015
ZPĚTKluci opět vyrazili na motosraz. Luboš, Jarda, Zbynďa, Pája a Dušan. Zde popis akce od Luboše:
Na letošní ročník elefantů, jsem měl jasné cíle, včas připravit stroj a sebe, vyrazit co nejdříve, dojet za světla, jet bez oprav a s motorkou která má alespoň doklady, no a samozřejmě, vrátit se v pořádku. Je to divné, ale nic z toho nevyšlo :-( .
Již od minulého roku jsem měl jasno, že chci vyrazit znovu. Jarošek mě nejprvě řekl, že do toho už nejde, ale nakonec jsem ho zlomil a aby v tom nebyl sám, vzal sebou nejzkušenějšího účastníka zájezdu Dušana, který je znalý elefanták. Já takřka bez ukecávání, přesvědčil Zbynďu, který k nám čerstvě nastoupil do naší krásné továrny. U Páji bylo předem jasné, že pojede, jen nebylo jisté kdy a už vůbec na čem :-) .
Nejakčnější byl Zbynďa, který se na akci připravoval už 2 měsíce předem a to velmi detailně, například si udělal elektrické vyhřívání do bot a rukavic, zatím co ostatní přijeli z elefantu s omrzlinama, tak Zbynďa s popáleninama:-) . Já si říkal, že mě bude stačit týden, ale nestačil. Do motorky značky simson, jsem vkládal velké naděje a to asi byla chyba, za mých mladých let to všem jezdilo, jen né mě teď :-( krom motoru, který byl po částečné G.O. a určen k opatrnénu zajíždění, jsem se den před odjezdem pustil do zapalování a to byla asi jedna z pár chyb :-) .
Ač je to neuvěřitelné, tak Pája přiváží motorku už ve 12h před odjezdem a dokonce i jede, ovšem standartně nemá doklady, jeho bratr Vojta, si ji nechal den před tím, dovést z anglie a Pája i přesto, že ví o nových pravidlech elefantu, kde mimo jiné je podmínkou pro v puštění do areálu platná STK, chce vyrazit na stroji s anglickou značkou a technickou propadlou v roce 1977.
Já dělám poslední úpravy na stroji týkající se zapalování a přivaření kufru na záď motocyklu. Pája mění olej v převodovce a chce se pustit do zapalování, mlátím ho sikama přes ruce a křičím na něj ať na to nesahá, když to jezdí, uf, poslechl mne. Kolem jedné jdeme spát.
Je to podivuhodné, ale vstáváme v čas, snídáme, balíme a po facebookovém fotu vyrážíme relativně na čas směr Přelouč, kde už budou čekat Jarda se Zbynďou. Jsem nadměrně oblečený a zjišťuji, že na křižovatkách neotočím hlavou, neva, hlavně že je teplo, otáčím se celý :-) . Přijíždíme k Valům, když v tom začíná pršet, s tím jsem nepočítal :-( koukám na své rychle promokající lyžařské rukavice a říkám si, že nám to pěkně začíná, myšlenky nad rukavicema přerušuje cukající motor, který asi po dvou minutách přestává jet úplně, sjíždím valský kopec a zastavuji pod ním. Volám Jarouškovi ať přijedou k nám a pouštím se do rozborky. Pája mumlá něco o tom, že už mu je zima a vitěl před Valama v příkopě vyhozenou pěnovou folii (mirelon) já se věnuji opravě motorky, sedlo si nové kladívko, co jsem tam dal a nenajel s ním ani kilometr, což se dalo čekat, špatná příprava. Pája vyráží pro mirelon a já si dělám srandu, aby v tom nebyla zabalená mrtvola, naštěstí nebyla. Když Pája přijel, divně jsme na něj koukali co to přivezl, ale po pár kilákách, tomu bylo jinak. Simson opraven a vyrážíme směr Přeloč, zastavuji na benzínce, Pája asi 10min tankuje a já si pomocí igelitovích rukavic z benzínky tuním své lyžařské rukavice, na super nepromokavé a teplé. Pokracujeme dál směr Kutná hora, před Zdechovicema svádím urputný závod s traktorem, ale vyhrál, parchant, zařazuji se za něj a začínám načuchávat močkou z jeho cisterny. Vjíždíme do Zdechovic, kde je 40km/h rychlost, když v tom nás fotí policejní passat, doufám že jsem se usmíval :-) . Za Zdechovicema odbočujeme a nabíráme Dušana. Už promrzlému Pájovi strkáme mirelon pod kalhoty a pokračujeme v jízdě. Za kutnou Horou simson opět přestává jet. Už poměrně rychle odstrojím simsona, rozebírám nášlapy a kryt zapalování. Pája si hrozně chválí mirelon a prý se začíná potit. Jarošek oblepuje boty páskou, aby mu do nich nefoukalo, dodělávám simsona a vrážíme dál. Kus před Táborem, stavíme na jídlo, rychle se najím a vyrážím napřed, přeci jen má cestovní rychlost při plném plynu je 54km/h a chudák Jarda jede na 2rychlostní stupeň z 5. Uháním co to jde, z kopců i přez 60km/h a stále koukám do zrcátka, kdy mě dojedou, po 100km už mě je to divné, najednou volá Jarda a mluví něco o zplašeném koni, kterého naháněli po silnici a že už jedou. Domluvili jsme se, že budu čekat u lídlu ve Vimperku. Po půl hodině, během které jsem dal tak tři intervia kolem jdoucím, si říkám, že jsem přeci nemohl získat takový náskok, ale získal. Kluci přijíždí, donakupujem potraviny a jedem na statní hranice. Objevují se kopce, když v tom mě dochází benzín, sahám po zmrzlém kohoutu a snažím se přepnout na rezervu, najednou se ozve lupnutí a páčka od kohoutu upadá někam na silnici, simpl se vzpamatovává, tak že jsem stihl přepnout. Na hranicích dotankováváme a vyrážíme směr cíl cca 60km. Dá se říct že je tma, několikrát kontroluji jestli mám rozsvíceno, ale na mokré silnici mé světla opravdu vidět nejsou a tak jedu podle těch co svítí přezemě, má to ale pár nevýhod, jednou z ní je, že vás děsí váš vlastní stín:-) .
Přijíždíme do Solly a parkujeme před vstupem. Kupujeme za 25eur vstupenky a já se Zbyndou zůstáváme u motorek, ostatní jdou hledat místa pro stan a motorky. Najednou k nám přišla televize, budeme slavní říkám si, jen promluvil, změnil jsem názor, to zas bude trapas, lámanou němčinou se domlouváme od kud jsme a jak to máme daleko, přesouvá se ke Zbynďovi. Na něm ho nejvíce zajímalo dřevo, které měl na můj příkaz naložené na motorce, prý co na to celníci? Zbynďa mění postupně barvy a snaží se z toho vymluvit :-) v tom doráží kluci a vypadají jak váleční hrdinové, všichni jsou potlučeni od pádů po uježděném a zledovatělém sněhu. Jejich rozhodnutí je jasné, s motorkama dovnitř NE. Nedá mě to a vyrážím také na průzkum, nacházím jedno volné místo a tak já, Pája a Zbynďa vyrážíme do terénu i s motorkama. Jarda s Dušanem, nechávají moto na silnici a jdou pěšky. Rozbalujem stany a Jarda si kope zákop, ve kterém bude spát. Najití místa a postavení stanů nám zabralo skoro 3 hodiny.
Vyrážíme do centra kotle a dáváme 0,4l svařáku za 2,5eur, výbornej, jen po celé sklenici, nemůžu otevřít pusu, jelikož ji mám zalepenou :-( bylo to sladké jak h..... z nutrie. Jarda byl nej, dal tyhle bolehlavy dva :-) . Já se Zbynďou a Pájou jdeme spát a Jarousek s Dušanem pokračují. Usínám jak kotě a v noci se budím bolestí palců u nohou, problém byl v tom, že jsme měli stan z kopce a abych nesjíždel, tak jsem se opíral o bok stanu.
Ráno se budí jako první Jaroušek, který spal pod širákem a díky sněžení, které v přímém přenosu probíhalo do jeho obličeje, toho moc nenaspal. Ptá se nás jestli chceme čaj z jeho krásného benzínového vařiče, říkám ano, Jaroušek pumpuje, zapíná kohoutek, podpaluje, ale díky přeplněné palivové nádržce, benzín vytéká a začíná mu hořet celý vařič. Jarouškovi se naštěstí daří dostat ohen pod kontrolu začíná vařit čaj. Postupně vylézáme a jelikož jsou asi -4C°, tak máme jasný cíl, rozdělat oheň. Jak jsem již zmínil, vezeme nějaké dřevo sebou, ale to je málo. Pája odchází do lesa a za chvilku přitáhne asi tak 7m soušku. V klídku si z ní otrháváme větvičky a rozděláváme oheň, najednou jde kolem našeho úlovku jeden čech a upozorňuje nás na to, že se dřevo z lesa nesmí brát a jako trest, je vyhoštění z areálu. Poměrně dost v nás hrklo, jelikož pořadatelé obcházejí poměrně často. Tak lámem soušku na kousky, schováváme za sipmla a zahlazujeme stopy :-) . Po opečení pár klobásek na ohni a vypití čajů, vyrážíme na obhlídku areálu. Je poměrně velký a pár zajímavých strojů se tam také našlo :-) . Při obhlídce Pája dostal chuť, tak posilněn troškou alkoholu, vyráží s motorkou do placu. Dává bezproblémů kopce, které ani borci s crosskama nevyjíždí, je prostě kouzelník :-) na motorce není taková sranda jak na dněpru minulý rok, ale povozil nás pěkně.
Den uteče jak voda a my zabrali opuštěné stanové místo vystlané slámou a s ohništěm, dnes bude spát Jarouček jako v bavlnce, ve skutečnostni na slámě :-) . Když vám na elefantu kouká sláma z bot a oděvu, znamená to, že máte prachy, jelikož balík slámy stál cca 5eur a to si my čecháčci nemůžem dovolit. Opět malinko pročistíme les od soušek a děláme oheň, je už tma a tak přišel čas na svařák a domácí slívu, jdeme i pro místní 18stupnové pivo, ale svařák už si nikdo nedává:-) . Kecáme s kolemjdocíma a pár lidma co známe z minulého roku. Všichni Zbynďovi říkáme, nedávej ty boty tak blízko k ohni, vymstí se ti to, neposlechl. Něco po půlnoci jde spát a teploměr ukazuje -8C°.
Po propité noci vstáváme pomněrně pozdě, vyhrabujem motorky ze sněhu a Zbynďa hlásí, ze mu upadla podřážka od boty, my mu to říkali. Lepíme mu ji izolepou a balíme zmrzlé stany, které mají nějaký větší objem :-( . Cesta od nás na horu je jeden led a motorky tam tahá traktor za peníze. Proto volíme sjet přez les o kousek níž a pokusit se vyjet druhou stranou, která je víc rozježděná, první vyjíždí do spodní arény Pája, docela v poho, za ním já a Zbynďa sebou seká hned vedle u stanů, němečtí kolegové mu pomáhají a sjíždí k nám.
Zkouším první pokus o vyjetí kopce, při přeřazení mě podkluzuje přední kolo a padám na kotník ve kterém křupe, hned jsou u mě lidi a sbírají mě. Pája relativně bez problémů vyjíží kopec. Rozjíždím se na druhý pokus a padám v půlce kopce, držím se jednou rukou motorky aby po zádech nesjel dolů, opět mě kolemjdoucí pomáhají, usedám a vyjíždím až před bránu, kde parkuji a pěšky se vracím pro ostatní, mezi tím Zbynďa předvádí s motorkou také kaskadérské kousky, ale za pomoci ostatních vyjíždí. Před bránou nabíráme Jarouška a Dušana. Jarda se snaží natočit své BMW, ale tomu se vůbec nechce, už jsem přemýšlel, od koho budem startovat, na konec chytla. Dušan svou jawičku z 53roku startuje na první šlápnutí. Je 10hodin dopoledne a vyrážíme směr domov.
Řítíme se k hranicím, když v tom se objevuje další závada na mém simsonu, po rovince jede, ale táhlejších kopcích jede na jedničku krokem. Vypadá to že nemá benzín. Doploužím se k hranicím a zatím co si kluci dávají teplé kafe ve vyhřáté benzínce, tak já rozebírám karburátor, čistím skládám a vyrážím dál. Z prvního kopce od benzínky jede simpl 90km/h přichází další kopec na horu a opět jedu krokem. Je pravda, že u nás kopcovitý terén nevyzkouším, tak jsem o téhle závadě nevěděl. Zastavujeme na ONU za Pískem a dáváme výborný obídek. Opět rychle jím a platím, abych vyrazil dříve. Obsluha, jinak velice pohledná a příjemná čísnice, mi nepřinesla tatarku, to jsem přežil, pak mě jí chtěla naúčtovat, to jsem jí zastavil, tak mě za to naúčtovala omylem dvakrát jídlo, chtěla po mě 340kč po chvíli přemýšlení sama uznala že je to moc a měl jsem to za 170kč.
Vyrážím dřív, kluci jdou ještě tankovat, další zastávku máme domluvenou před Kutnou Horou na benzínce. Po cestě podkávám zasněžené silnice a říkám si, kde se ten sníh tam bere! V německu okolo silnic 30cm sněhu, silnice krásné lehce mokré, přijedeme do Čech, kolem silnic 2cm a na silnicích 5cm, neuvěřitelné, asi si silničáři místo soly nabrali sních a sypou ho po silnicích. To je samo že vtip, v čechách jsem totiž ještě letos silničáře neviděl, ale v německu na 60km 4 auta.
Po cestě přepínám sikovkama utržený kohout na rezervu a říkám si že těch 70km na 1l benzínu asi neujedu. Jedu tedy opatrněji a dojíždím až k benzínce. Tam tankuji a přijíždějí kluci, hrozně se diví, že jsem jim zase 100km ujel. Jdu platit na bezínku, paní nejdřív kouká na mě a pak na mé mirelonem vytuněné boty, na šířku měly asi 20cm a oblepené izolepou, nevypadalo to úplně super, ale svou fukci plnily na jedničku. Dáváme kafe, kecáme s obsluhou, přeci jen moc motorkářů tam v tomhle počasí nejezdí a vyrážíme domů. Už na benzínce se loučíme s Dušane, který se za Kutnou Horou odpojuje a my pokračujem do Přelouče, tam se loučíme s Jardou a dohodli jsme za 2 hodiny saunu v Přelouči. Na benzínce v Pce se loučíme i se Zbynďou a s Pájou dojíždíme až domů. Příjezd kolem 18 hodiny. Pája sedá do auta a jede do sauny za Jarouškem, já s pohmožděným kotníkem ulehám do vany a užívám něčeho co jsem tři dny necítil, TEPLO.
Závěrem bych chtěl říct, že letošní elefant byl díky novým pravidlů trochu nudný a příští, ač 60. ročník už asi nenavštívíme, raději podpoříme nějaký zimní sraz v čechách. Co se týče stroje na kterém jsem jel, tak asi jediná super věc byla spotřeba, na 640km asi 500kč na benzín. Rád bych a to je důležité, poděkoval výrobcům mirelonu, opravdu na ochranu před zimou na motorce nic lepšího není, nenajít ho Pája v příkopě, tak nám je po cestě o dost více krušněji :-) nejvíce mě na té cestě hřálo u srdce nadšení některých řidičů, kteří nás zdravili pozdviženým palcem, bylo jich opravdu na desítky.
