Dolní Morava - Kralický Sněžník
běh do vrchu 2014 (13km 963výškových metrů)
2.8.2014
ZPĚT
Sobota 2.srpna 2014
Dva dny předem jsem zjistil, že se na Kralický Sněžník běží závody - to jsem si nemohl nechat ujít. Tak jsme v sobotu brzy ráno vyrazili.
Jela také Hedvika s Tomíkem, Eliška a Pepa. Zázemí závodu bylo před chatou U slona, kde jsme se také zaregistrovali. Závod obsahoval hlavní závod a
lidový běh.
Hlavní závod
Hlavní závod startoval v 11 hodin u obecního úřadu a běželo se dál přes most kolem kostela do stráně, pak pod bobovou dráhou, dál mezi dva nové hotely
až k lomu a dál kolem mléčného pramenu výš až dál k rozcestí Pod Vilemínkou, kde bylo malé občerstvení a začlo se pořádně stoupat po žluté značce přes lavinového pole, kolem
Sněžné chaty pak kolem Francisky, až k pramenu Moravy na vrchol Kralockého Sněžníku. Délka závodu byla 13km a převýšení 963 výškových metrů.
Lidový běh
Kdo chtěl tak zádovníky lidového běhu autobus odvezl až na rozcestí Pod Vilemínkou, kde byl start závodu také v 11 hodin a trasa byla pak stejná jako konec hlavního závodu. Pořád
po žluté až na vrchol Kralického Sněžníku. Délka závodu byla 5km a převýšení 520 výškových metrů.
Jak jsme závodili
Já startoval v hlavním závodě a Hedvika s Tomíkem a Eliškou a Pepou závodili v lidovém běhu. Počasí nám přálo až moc bylo krásně slunečno a parno. Před startem se spoustu závodníku
chladilo v řece Moravě. Pak přišel start. Hned za mostem se začalo stoupat a dokud jsme nedoběhli za bobovou dráhu do lesa tak bylo pořádně vedro. V lese byl přeci jen stín a tak o něco lépe.
Ze začátku to, ale vůbec neutíkalo. Těšil jsem se až bude uběhnem 8km aby jsme byli Pod Vilemínkou (zde jsem byl za 50 minut), kde bude občerstvení a budeme pokračovat po trase, kterou dobře znám. Nad Franciskou jsem doběhl
Tomíka s Hedvikou, pak u pramene Moravy jsem doběhl Pepu a do cíle to už byla par set metrů. Trasu jsem zvládl za 1 hodinu 36 minut a 28 vteřin. V celkovém pořadí můžů jsem byl 141. ze 190 a
kategorii mužů 20-39 let jsem byl 71. z 87. Byl to suprový běh. Chvilku po mě došel Pepa, pak Eliška a pak Hedvika, Tomíkoj jsem šel naproti a od Pramene jsem ho nesl na zádech. Tak jsme všichni
úspěšně došli na vrchol Kralického Sněžníku. Tomík tam byl dnes poprvé (v necelý 5. letech) a Pepa a Eliška tam byla také prvně. Pak jsme se otočili a šli dolů klidným tempem.
Příjemné opět bylo Pod Vilemínkou, že bylo občestvení v podobě melounu a iontového nápoje a ještě lepší zpráva byla, že jezdil autobus co nás odvezl zpět k chatě u slona, čím jsme si ušetřili cca 6km
chůze po silnici.
Po závodě
Každý závodník dostal poukázku na jídlo a pití, což bodlo. K jídlu bylo stehno kuřete s rýží a k pití buď pivo nebo kofola. Po jídle jsme s Tomíkem a Pepou vyzkoušeli bobovou dráhu - pěkná.
Vyhlášení bylo také pěkné s vystoupením kondičního cvičení a na závěr byla tombola. Tak jsme všichni vyhráli. Jen Tomík nebyl přihlášen tak nemohl vyhrát. Já vyhral tašku s přípravky na boty,
Hedvika poukázku na bobovou dráhu, Pepa šroubovák se spousty nástavců a Eliška nafukovací lehátko. Prostě jsme byli velmi spokojení - byl to super závod.
Start hlavního závodu.
Start lidového běhu.
Konečně jsem u občerstvení Pod Vilemínkou - napít a jdu dál.
Tomík s Hedvikou šlapou - nad Sněžnou chatou.
Já nad Sněžnou chatou.
Konečně je vidět vrchol a tedy cíl.
Už jen pár desítek metrů - jsem nad pramenem.
Už jsem skoro v cíli.
Dupu co se dá.
Pepa je mi v patách.
Chvilku za náma dobíhá Eliška.
Hedvika je taky kousek za náma.
Vracel jsem se k pramenu pro Tomíka.
Oddech na vrcholu.
Tomíkova vrcholovka - poprvé na Kraličáku.
Cestou zpět - fotka u slona.
Občerstvení Pod Vilemínkou.
ZPĚT