GROSSGLOCKNER 3798m.n.m.
8.9-11.9.2005
ZPĚT
Čtvrtek 8.září 2005
Odjíždíme od budovy Motokovu z Pakráce ve 21 hodin. Jedeme spolu se zájezdem na Grossvenediger.
Pátek 9.září 2005
Kolem 6 hodiny ranní jsme přijeli na parkoviště Tauernhaus kde jsem se dospali a v 7 byl budíček. Rozdal se materiál který nám zapůjčila cestovka(cepín, mačky, feratový set, sedák , prsák).Z Tauernhausu se po zbalení věcí vypravila část jdoucí na Grossvenediger na cestu a my jsme pokračovali dál autobusem asi hodinu do Lucknerhaus.Tam jsme se dobalili a asi kolem jedenáctý dopoledne jsme vyrazili na těžko na chatu Stűdlhűtte(2802m).Klidnou chůzí po cestě 720B a pak 713 jsme tam odpoledne došli za mírného deště na Stűdlhűtte.Po ubytování jsme si uvařili obýdek.Večer jsme zaplatili ubytování, které bylo 18eur za noc a s Alpenvereinem jen 9eur za noc. Pak jsme si skočili na pivečko , které stálo 3,8eur - dal jsem si jen jedno.
Sobota 10.září 2005
V 6 hodin ráno vyrážíme od Stűdlhűtte směrem na Erz.Johann hűtte po cestě 712, která vede přes ledovec Kodnitz. Za 15 minut jsme byli na ledovci.Oblékli jsme si mačky, sedáky, prsáky a veškerý potřebný materiál a vyrazili jsme ve třech družstvech na ledovec.Na koncí ledovce je před chatou mírná ferata, která končí na Erz.Johann Hűtte(3282m).Tak jsme počkali na ostatní a po svačince vyrážíme směrem na Kleinglockner a pak na Grossglockner.Za chatou pořád stoupáme v mačkách až se dostáváme pod skalnatý vrchol.Dál sundáváme mačky a pokračujeme po fixních lanech , které nám před námi natáhl průvodce.Cesta začíná být exponovaní.Kousek před vrcholem Kleinglokner docházíme malou skupinu Maďarů.Z naší skupiny co šli před námi je stihli předběhnout ,ale my jsme v úzkých - nedá se je předejít a tak čekáme jak se pomalu plazí na Kleinglockner.Asi po 30 minutách jsme tam 3770metrů nad mořem.V plánu jsme chtěli stát na Grossglockneru ve 12 hodin , ale díky Maďarům jsme jen na malém. Počasí se sice změnilo ze slunečného na mlhu, ale hlavně že bnefučí a nechumelí.Madaři se z malého Glockneru do sedýlka k velkému spouštěli i když tam na tom kousku jako jediným bylo ocelové lano.No to jim trvalo asi dalších 20minut.Ale když už začali šplhat stěnu na velký Glockner tak náši průvodci na nás volali a't je nějak předběhnem a tak jsme se promotali s krz jejich lana a pak už zbývalo jen pár metrů a stojím ve 12hodin a 30 minut na nejvyšší hoře Rakouska na Grossglockneru 3798metrů nad mořem. Je to nádherný pocit, ale díky mrakům(mlhze) není nikam vidět.Při kochání a vrcholovém focení odcházel jeden turista zpět a sklouznul se a schodil mi batoh.Naštestí se jen převrátil a nic mě nespadlo dolů, ale když mi ho sbíral tak se ohnal batohem kde měl připevněný cepín který mě praštil do tváře-ještě že jen tak líznul, ale on to asi ani nazaregistroval.Já byl, ale rád, že mám batoh a že už jde pryč.Když jsme došli všichni na vrchol tak asi po 15 minutové pauze vyrážíme zpět dolů.Začíná trochu chumelil. Cestou zpět jsme zase přeběhli skupinu Maďarů. Sešli jsme se až na Erzh Johann Hűtte.Průvodce Prokop stahoval naše fixi a přišel jako poslední a nadával na Maďary.Prostě kdyby tady nebyli tak by jsme na vrcholu byli dříve i dole, ale zase by to nebylo takový vzrůšo.Pak jsme se přes ledovec vraceli na Stűdlhűtte.Na ledovci nás chytnul déště , který nás doprovázel až na chatu. Tam jsem ze sebe scházel mokré věci a dal si dlabanec. Později jsem si skočil na dvě pivečka do hospůdky, kde nám průvodci pověděli něco z výstupu a nabídli nám na neděli delší ,ale zajimávější sestup a všichni souhlasili.
Neděle 11.září 2005
Ráno v 7:30 vyrážíme směrem k autobusu, ale ráno si to dva rozmysleli a na rozcestí které vedlo buď k autobusupřímo nebo zajimavou cestou přes Glorerhűtte.Tam si to dalších osmy lidí rozmyslelo.Zbytek se vydal na cestu číslo 713(John Stűdl weg) a pak po 702B po Pfortscharte.Kratčí by to bylo pořád po 713, ale byla tam ferata a my jsme měli věci zahrabyný v batohu a průvodci nám to nedoporučili. Průvodce Martina, ale touhle feratou šel a říkal že by jsme to bez problémů vzládli, ale nechtěli předem riskovat.My jsme pokračovali pěkným stoupákem(200m výškových) do sedílka.Tam už jsme se rozdělili na ty zdatnější a pomalejší.Na ně jsme museli vždy čekat.Ze sedýlka jsme zase museli sestupovat směrem k chatě Salmhűtte. Dole v krásném údolí jsme odbočili na Glorerhűtte(2642m) kam jsme skoro doběhli o půl jedenácté.Odjezd byl plánován na půl jedenáctou nejdéle v jedenáct - to jsme nějak nestíhali.Tak jsme nezdržovali a pokračovali velkým sestupem k autobusu.Sestup 724 metrů jsme vzládli za 40 minut a pekně nás pálili nohy. Pak jsme čekali na opozdilce a vyrazili na Tauernhaus kde na nás čekala druhá skupina.Tam jsme přebalili, najedli se a vyrazili zpět do Čech.
ZPĚT